Dlouhou dobu jsem přemýšlel o tom, jestli se do tématu pouštět. Jedná se dle mého o trošku kontroverzní téma, které pokud je špatně pochopeno, může vyvolat ošklivou diskusi.
Ono to původně nebylo myšleno špatně. Naopak. Někdo chtěl zbořit trend, že je v pořádku pouze štíhlost, atd… Bohužel jak to bývá s hodně věcmi, začalo si to ,,žit vlastním životem,, a v některých případech to přešlo do fanatismu.
Poslední dobou se na sociálních sítích objevuje heslo #bodypositivity. Bohužel to ale přechází do trošku jiné fáze. A já bych k tomu také rád napsal pár věcí. Článek není psán proto, aby někoho odradil od toho mít se rád. Naopak. Tento trend se ale netýká jen obezity. Týká se to i toho opaku. A to ,,vyhublé,, postavy.
Opět jako vždy upozorňuji na to, že článek se nemusí shodovat s názory dalších lidí 😊
Mít se rád je naprosto v pořádku. Ale do jaké míry je to zdravé.
Co to vlastně #bodypositivity je? ,,Hnutí,, které je zaměřené na přijetí všech těl ve všech velikostech, tvarech, barvách, atd….. Laicky řečeno – Jsme krásní jací jsme a je zcela jedno jestli jsme žlutí, zelení, vážíme 200 kg, vážíme 30 kg i s postelí, nemáme nohu, ruku, v některých případech si dovolím doplnit i to, že je vlastně jedno, jestli nemáme mozek. Proč mozek? Protože někteří lidé bohužel toto heslo zneužívají k propagaci obezity. K propagaci morbidní obezity a bohužel i k propagaci anorexie. Jsou věci, se kterými bez drahých plastických operaci nemůžeme nic dělat a opravdu musíme své tělo přijmout takové jaké je. Například velikost poprsí – to opravdu bez plastické operace moc neovlivníme. Chybějící končetina, barva pleti, orientace, a další podobné věci. Tady nám nezbývá nic jiného než sám sebe přijmout. Tyhle stavy ve většině případech neohrožuji náš život. Neohrožuji naše zdraví. Ale jsou tu pote i další dva stavy které jsou obhajované. A to obezita a lidé s poruchou přijmu potravy. Ani jedna skupina si svůj problém neuvědomuje. Není problém mít se rád. Ale mít se rád správně.
Ať najedete na jakoukoliv sociální sít a zadáte toto heslo, vyjedou vám videa, články, texty, ale také vtipy. Videa jsou normální, ale některé také opravdu extrémní. Když vezmeme obezitu, tedy její obhajováni, nejde tu o to, že se chceme někomu smát, že to dohnal do extrému. Teď narážím na videa morbidně obézních žen, které se natáčí jak se nevejdou do židle, jak nedokážou vystoupit z auta, jak ji další a další věci a u toho mají již zmíněné heslo #Bodypositivity. Tohle ale nemá se sebeláskou nic společného. Ano, to už je extrém. Ale záměrně se zaměřuji na ty největší extrémy. Tito lidé vám vlastně říkají to, že nevejit se do auta je normální. Jenže…. Jedná se o život ohrožující stav. A to je ten problém. Malá prsa vám neubližují – zdravotně (psychická stránka může být jiná), ale obezita ano. Není to otázka této chvíle. Teď může být zdravá i ta paní která sotva stoji na nohou. Ale jak dlouho. Jak dlouho ještě kosti její váhu unesou. Jak dlouho ještě zvládne srdíčko bouchat. Netýká se to pouze morbidní obezity. Cukrovka, žlučník, srdíčko, klouby. To vše a mnoho dalšího číhá na spoustu z nás. Každý z nás. I já, i moje manželka. Jsme se dostali do stavu obezity sami. Ale každý máme nějaký svůj životni příběh, který je potřeba přijmout. Jedná se o návyky z dětství, jedná se o finance, o kompletní sebevědomí na nule, o pocit že do sebe investovat nemůžeme, chceme dopřát svojí rodině vše, ale na nás nezbývá čas a finance. Do jisté míry i genetika. Prostě nelze odsuzovat nikoho kdo se dostal do stádia kdy si neví rady. Nejde se mu smát. Ale je správné řičí někomu ať zhubne? K tomu se ještě dostanu. Zároveň se trošku dostanu i k té genetice.
K tomuto heslu – #bodypositivity – patři ještě jedno a to ,,fat shaming,, (zesměšňováni obézních lidi). To je stejně špatně jako přehnaná sebeláska (kdy nevidíme zdravotní důsledky). Jenže ono to není jen o zesměšňováni obézních. Bohužel existuji skupiny lidi, kteří do sebe navzájem rýpou v těchto dvou heslech. Často se i já jako člověk věnující se fitness setkávám se slovními urážkami typu – Proč to děláš, proč to tak přeháníš, velký svaly žádný mozek, jde ti jen o vzhled atd…. Žijeme ve svobodném světě, kde si může každý napsat a řičí co chce a občas to dopadá tak, že pote vznikají obrázky typu, kdy obézní člověk sedí na gauči a cpe se chipsami (fat shaming) a říká svalnatému muži, že ho musí respektovat takového jaký je. Fitnessák řekne že to, co dělá člověk na gauči je špatně a člověk na gauči ho začne urážet, že je to debil a automaticky přidá slovo napíchaný. No…. Ono to není jen o zesměšňováni obézních, ale o zesměšňováni všech, kdo nějakým způsobem vynikají. Ať vzhledem, zálibou, životním stylem, atd…….
Vrátíme se tedy k podstatě článku. Mít se rád a ukazovat že to je správně, je v pořádku, ale nesmíme nic nedělat. Co to znamená? Já jsem vážil 120 kg. Nebylo to v pořádku, podařilo se mi odpálit si žlučník. Měl jsem se nezdravě rád. Natřásal jsem se, viděl jsem se úplně jinak. Kdykoliv někdo narazil na váhu, znejistěl jsem, ale nepřipouštěl jsem si to. Žil jsem v takovém tom svém #bodypositivity světě. Jenže to nebylo v pořádku. V pořádku to bylo později, kdy jsem se začal mít rád natolik, že jsem se rozhodl začít žít jinak. Přestal jsem svoje tělo brát jako popelnici, přestal jsem svoje zdraví brát jako automatiku a přestal jsem svůj život brát na lehkou váhu, Přestal jsem se vymlouvat na genetiku, přestal jsem se vymlouvat na všechno okolo a pustil se do kompletní změny. Tohle je zdravá sebeláska, a to pravé #bodypositivity. Mít se rád natolik, že pro sebe uděláme vše, co půjde, aby náš život byl kvalitní, dlouhý a co nejvíce zdraví.
No teď si někdo řekne genetika…. Ano genetika do jisté míry ovlivňuje naši stavbu těla, třeba i uloženi tuku, ale rozhodně ne to, jestli budeme celý život obézní. Nebo genetika ovlivňuje plnou skřínku sladkého? Genetika ovlivňuje nechuť ke cvičeni? Genetika ovlivňuje každodenní návštěvu fastfoodu? Ne…. Pokud děláme vše správně, nemáme z těla popelnici, cvičíme ale nejde nám zbavit se boků, potom můžeme mluvit o genetice.
Je správné řičí někomu ať zhubne? Jde o to, jakým stylem mu to povíme. Pokud se na člověka obrátíme a řekneme mu zhubni, většinou se urazí. Proč? Však když budeme mluvit ve směru #bodypositivity, ten člověk je přeci smířený s tím, jak vypadá…. Na to mne se neptejte, to je na bližší psycho rozbor 😊
Ale pokud se budeme bavit o člověku vnímající svoje tělo střízlivě, ten člověk se bohužel většinou naštve. Já se naštval. Vždycky. A otočil to stylem proč mi to říká někdo, kdo sám potřebuje hubnout. Takže, pokud chceme toto citlivé téma člověku naznačit, musíme být opatrní. Musíme vědět, že ten člověk to potřebuje slyšet. Nemůžeme ho urazit. Musíme vysvětlit ať na sebe vice mysli.
A proč vlastně nenarážím na ten pravý opak obezity, a to je anorexie? Protože se nezabývám léčbou PPP. Zabývám se změnou životního stylu. Člověk, který má pravý opak problému mi málokdy napíše. Ale ano, samozřejmě ani tohle není v pořádku. Není v pořádku, aby rádoby fitnessky dávali ženám a kolikrát bohužel i dívkám v nízkém věku rady ze svojí předzávodní diety. Bohužel jsem se již setkal se slečnou ve věku mé dcerky, která se vzhlédla v nejmenované fitnessce a její váha šla do extrému – opravdu nízko – protože chtěla být jako ona. Sportovci, celebrity, influenceři a podobni lidé si neuvědomuji jaký mají vliv na svoje fanoušky. Někteří toho záměrně zneužiji a doporučuji ketodiety a 500 kcal denně, někteří dokonce doporučuji i diety alkoholové a podobné extrémy a někteří využívají svůj potenciál tím správným směrem.
Co si z toho vlastně vzít? Je správné mít se rád a razit heslo #bodypositivity? Ano. Mějte se rádi, mějte se rádi i s kilami navíc, ale uvědomte si, že to není jen o té venkovní kráse. Ale o tom být zdravý, být fit, žit co nejdéle. Přijměte svoje tělo. Když to uděláte, třeba si uvědomíte že takto ne. Jiný život mít nebudete, máte pouze jednu šanci na to si život užit. A tím že budeme obhajovat obezitu nic nevyřešíme. Ano, teď v tuhle chvíli můžete být zdraví, ale jak dlouho. Srdíčko má omezený počet bouchnuti. Čím vice obezity, tím dříve nám srdíčko dojde. Važte si sebe, važte si svého těla. Rodina pochopí, když budete chtít myslet i na sebe. A pokud ne, přemýšlejte nad tím, zda vám ten dotyčný za to stoji. Mějte se rádi tím správným stylem.
